Pro mnohé Chrudimáky to byla více než jen restaurace; byl to druhý domov, místo setkávání, gastronomický klenot a spolehlivý útočiště pro milovníky poctivé české kuchyně. Řeč je o Hostinci U Guláška, který v srdci Chrudimi, pod vedením oblíbených manželů Ladislava a Hany Paulusových, po téměř dvaceti letech ukončil svůj provoz. Tato zpráva otřásla místní komunitou a zanechala za sebou nejen prázdné stoly, ale i mnoho smutných vzpomínek na idylické časy.
Čím si "U Guláška" získal takovou popularitu? Jednoznačně svou vynikající domácí kuchyní. Zatímco zvenčí působila budova skromně, uvnitř čekaly na hosty lahůdky, které sem lákaly návštěvníky ze širokého okolí. Mezi pověstné speciality patřila grilovaná kolena, šťavnatá pečená kachna, poctivá tlačenka nebo delikátní zvěřina. Každé jídlo bylo připravováno s láskou a pečlivostí, což se projevovalo v jedinečné chuti, kterou se marně snažili napodobit mnozí jiní.
Kvalita kuchyně Ladislava Pauluse nezůstala bez povšimnutí ani u těch nejpřísnějších kritiků. Mezi nejznámější hosty patřil bezesporu Zdeněk Pohlreich, ikona české gastronomie, který v roce 2011 udělil "Gulášku" úctyhodné tři hvězdy. Konkrétně to byla právě Ladislavova tlačenka, která si u něj vysloužila takovou poklonu. Zdejší receptury byly pečlivě střeženým tajemstvím, které znal jen pan Paulus, což přispívalo k legendární pověsti podniku.
"U Guláška" nebyl pouze místem, kde se dalo skvěle najíst a napít. Byl to živý organismus, komunitní centrum, kde se lidé potkávali, sdíleli radosti i starosti a dokonce si navzájem pomáhali. Pro mnoho štamgastů to byl druhý domov, kde se snadno sehnaly služby řezníka, elektrikáře, zedníka, revizního pracovníka, realitního makléře či advokáta. Jak výstižně poznamenal jeden z pravidelných hostů, "kdo sem chodil, měl pocit, že patří do velké rodiny."
"Pro nás to byl nejen druhý domov, ale i místo, kde se daly snadno sehnat služby řezníka, elektrikáře, zedníka, revizního pracovníka, realitního makléře či advokáta."
Dokonce i mezinárodní scéna objevila kouzlo chrudimské hospůdky. Mezi ty, kteří se přišli rozloučit, byl i James Hatfull, manažer londýnského fotbalového klubu Arsenal, který si v Chrudimi našel přítelkyni a vedle ní si "zamiloval" i tento jedinečný hostinec.
Co tedy stálo za nečekaným uzavřením tak oblíbeného podniku? Příběh je bohužel až příliš typický pro české poměry. Objekt, v němž restaurace sídlila, spadl do dědictví po letité majitelce Boženě Štěpánkové. Novým majitelem se stal její syn, žijící trvale v Austrálii. A právě s ním se Ladislav Paulus pokoušel vyjednat nový nájemní vztah na další období. Bohužel, dohoda se nepovedla. Nový majitel se rozhodl dům i s přilehlou zahradou prodat, což znamenalo konec pro Paulusovy.
Pan Paulus se přitom o koupi nemovitosti snažil řadu let, aby ji mohl zmodernizovat a zajistit tak budoucnost svého podniku. Objekt totiž viditelně chátral a potřeboval milionové investice. Vzhledem k blížícímu se důchodu a enormním nákladům na rekonstrukci však o koupi za daných podmínek neměl zájem.
Po oznámení zavření se okamžitě rozběhl kolotoč spekulací o tom, kdo by mohl "U Guláška" převzít. V hledáčku se ocitl František Lankaš, známý provozovatel několika chrudimských restaurací. Lankaš však v rozhovoru pro Chrudimské noviny kategoricky popřel, že by měl zájem objekt koupit nebo jej provozovat. Další variantou byl neznámý kupec z Pardubic. Hovořilo se také o tom, že syn paní Štěpánkové dům zatím neprodal a chystá se znovu přiletět z Austrálie jednat o prodeji.
Pokud se přece jen najde nový majitel, čekají ho nemalé výzvy. Otevřít "U Guláška" znovu nebude vůbec jednoduché. Veškeré vnitřní vybavení, včetně ústředního topení, patřilo Paulusovým a ti si ho demontovali a odvezli. To znamená, že případného nového vlastníka čekají obrovské investice nejen do zchátralé fasády, ale i do celého interiéru a instalace nového zařízení. Tento proces může trvat i několik dalších měsíců, pokud se vůbec najde odvážný kupec ochotný do takového projektu investovat.
Poslední otevírací dny byly pro "U Guláška" doslova "narvány k prasknutí". Všichni se chtěli se svou oblíbenou hospůdkou rozloučit ve velkém stylu a poděkovat Paulusovým za jejich dlouholetou práci. Byly to dojemné chvíle, kdy se štamgasti se smutkem v očích, ale s hřejivým pocitem v srdci loučili se svým druhým domovem. Společně si připili na zdraví Ladislava a Hany a jako výraz díků jim darovali českou státní vlajku, na kterou se všichni podepsali. Tento symbolický dar musí manžele Paulusovy hřát u srdce jako vzpomínka na dvacetiletou "rodinnou idylku".
Momentálně je hostinec "U Guláška" uzavřený a jeho osud je nejistý. Ať už se stane cokoli, jedno je jisté: Ladislav a Hana Paulusovi zanechali v Chrudimi nesmazatelnou stopu. Jejich kulinářské umění, lidský přístup a schopnost vytvořit z obyčejné hospody místo, kde se cítila dobře celá komunita, bude Chrudimákům ještě dlouho chybět. "U Guláška" se stalo symbolem poctivosti, kvality a srdečnosti. Nyní nezbývá než doufat, že se v budoucnu objeví někdo, kdo dokáže navázat na tuto jedinečnou tradici, nebo alespoň vytvoří nové místo s podobnou duší. Do té doby zůstanou v paměti jen ty nejkrásnější vzpomínky na Hostinec U Guláška - chrudimskou legendu, která se s námi tiše rozloučila.