Demodikóza u psa: Červená prašivina a její úskalí

Demodikóza, známá také jako červená prašivina, je parazitární onemocnění psů způsobené roztoči rodu Demodex. Ačkoliv se s nimi setkáváme běžně, problémy nastávají, když se přemnoží a naruší zdraví kůže vašeho mazlíčka. Co demodikózu způsobuje, jak se projevuje a jak s ní bojovat? Pojďme se na to podívat.

Co je to demodikóza a kdo je ohrožen?

Demodex canis a další druhy trudníků (možná i Demodex cornei a jeden dosud nepojmenovaný druh) žijí v chlupových folikulech a mazových žlázách psů. Za normálních okolností nedělají žádnou neplechu. Problém nastává, když se imunitní systém psa nedokáže s jejich počtem vypořádat. To může být způsobeno různými faktory, včetně:

• Věk: Štěňata (juvenilní forma) a starší psi (adultní forma) jsou náchylnější.
• Genetika: Některá plemena, jako stafordi, buldočci, pitbullové a mopslíci, mají vyšší predispozici. Zdá se, že imunitní geny hrají důležitou roli.
• Oslabená imunita: Onemocnění, jako je hypoadrenokorticismus (nedostatečná funkce nadledvinek), hypotyreóza (snížená funkce štítné žlázy), nádorová onemocnění, nebo imunosupresivní léčba, mohou snížit obranyschopnost organismu.
• Hormonální změny: U fen může být spouštěčem říje nebo porod.

Jak se demodikóza projevuje?

Příznaky demodikózy se liší v závislosti na formě onemocnění:

• Lokalizovaná forma: Objevují se malá, kruhová ložiska bez srsti, zarudlá a šupinatá, typicky na hlavě (kolem očí, na nose, lících) a končetinách. Často se s ní setkáváme u štěňat do 10 měsíců věku.
• Generalizovaná forma: Zasaženo je více než pět ložisek nebo celá oblast těla. Kůže je zarudlá, zhrublá, hyperpigmentovaná (tmavší) a tvoří se na ní krusty. Často se přidává sekundární bakteriální infekce, která způsobuje svědění a bolestivost. V těžkých případech může být generalizovaná demodikóza i smrtelná.
• Pododemodikóza: Zánět se soustředí na tlapky, zejména meziprstí. Objevují se otoky, cystám podobné útvary a silná bolestivost. Chronická pododemodikóza se projevuje rezistentními záněty v meziprstí.

Důležité je si uvědomit, že demodikóza sama o sobě obvykle nesvědí. Svědění nastává až s bakteriální infekcí oslabené kůže.

Jak se demodikóza přenáší?

Trudníci se přenášejí z feny na štěňata během prvních 2-3 dnů po porodu, obvykle kontaktem v okolí čenichu. Přenos mezi dospělými psy je vzácný. Přenos ze psa na člověka je extrémně vzácný a byl popsán pouze jeden případ, stejně jako jeden případ přenosu na fretku s oslabenou imunitou. Takže, nemusíte se bát, že se nakazíte od svého chlupatého kamaráda.

Diagnostika a léčba demodikózy

Diagnóza demodikózy se stanovuje na základě klinických příznaků a mikroskopického vyšetření kožního seškrabu. Veterinář odebere vzorek z postižené oblasti a pod mikroskopem hledá přítomnost trudníků.

Léčba závisí na formě demodikózy a celkovém zdravotním stavu psa. Může zahrnovat:

• Antiparazitika: Existují různé antiparazitické přípravky, ať už ve formě spot-on, tablet, nebo koupelí.
• Antibiotika: Pokud je přítomna sekundární bakteriální infekce.
• Imunomodulátory: V některých případech se používají léky na posílení imunitního systému.
• Speciální šampony: K mytí postižených oblastí.
• Kastrace: U fen se doporučuje kastrace jako prevence recidivy onemocnění.

Prevence demodikózy

Prevence demodikózy zahrnuje především udržování dobrého zdravotního stavu psa a posilování jeho imunitního systému. To zahrnuje kvalitní stravu, pravidelné odčervování a prevenci dalších onemocnění. U fen se doporučuje kastrace. Důležité je také vyhnout se chovu psů s anamnézou demodikózy, protože existuje genetická predispozice k onemocnění.

Demodikóza je onemocnění, které může být pro vašeho psa nepříjemné, ale s včasnou diagnózou a adekvátní léčbou je obvykle dobře zvládnutelné. Pokud máte podezření, že váš pes trpí demodikózou, neváhejte se obrátit na svého veterináře.